U více jak 80 % dětí se vyskytuje alespoň jedna epizoda zánětu středního ucha (OMA, otitis media acuta) do 3 let věku. Vrchol incidence a prevalence OMA je během 1. - 2. roku života. OMA je jedním z nejčastějších důvodů pro návštěvu lékaře. Je také nejčastější příčinou předepisování antimikrobiálních léků dětem. Důležitou charakteristikou OMA je její sklon stát se chronickou a opakující se. Čím dříve v životě dítě prodělá první epizodu, tím vyšší je riziko opakování, větší závažnosi a trvání. 

Odhaduje se, že ročně je u dětí v ČR diagnostikován zánět středního ucha u 150 000 případů. Akutní zánět středního ucha je běžné dětské onemocnění a vzniká z mnoha příčin.

Nejčastější příčinou akutního zánětu středního ucha je virové onemocnění.

Přestože se může OMA rozvíjet i v nepřítomnosti zjevné infekce dýchacích cest, mnoho, ne-li většina epizod je zahájena virovou nebo bakteriální infekcí horních cest dýchacích. Ve studii dětí navštěvující školkové zařízení, byla OMA pozorována u přibližně 30 - 40 % dětí s onemocněním dýchacích cest způsobeným RS virem, chřipkovým virem, nebo adenoviry, a přibližně 10 - 15 % bylo způsobeno viry parainfluenzy, rhinoviry nebo enteroviry. Virová infekce horních cest dýchacích vede uvolnění zánětlivých mediátorů, což způsobí nefunkčnost (neprůchodnost) Eustachovy trubice. Respirační viry mohou také zvýšit bakteriální kolonizaci v nosohltanu a tím i poškodit imunitní obranu hostitele proti bakteriální infekci. Streptococcus pneumoniae byl historicky nejčastějším identifikovaným patogenem u pacientů s akutním zánětem středního ucha. Očkování kojenců s konjugovanou pneumokokovou vakcínou má velmi dobrý účinek. Díky němu došlo v USA ke snížení návštěvy lékařů a předepsání antibiotik o 6 - 8 %. Největší ochranný účinek spočívá ve snižování časté epizody a potřeby chirurgického zákroku. Pneumokoková vakcina snížila celkovou míru onemocnění spojených s pneumokoky a zvýšila kvalitu života. Roční očkování proti chřipce vede také ke snížení incidence OMA.

 Snížení výskytu akutního zánětu středního ucha (modře) a zlepšení kvality života (červeně)

Zdroj: Brouwer AR, Maillé M, Rovers R, et al: Effect of pneumococcal vaccination on quality of life in children with recurrent otitis media: a randomized, controlled trial, Pediatrics 115:273–279, 2005

Příznaky

Bolest začíná často z náhlého zdraví a často je přítomná rýma. Akutní zánět středního ucha je často doprovázen teplotou.

 Doporučený postup při bolest ucha

• Pokud je přítomná bolest uší, ale z uší nic nevytéká!: je vhodné kapat do uchaBoralkohol (lze volně zakoupit v lékárně) 5x denně 1-2 kapky. Dítě leží na zdravém uchu a roztok se nakape přímo do bolavého ucha). Pokud nemáte k dispozici Boralkohol lze tento nahradit naředěným roztokem Alpy (ředit s převařenou vychlazenou vodou; Alpa = 58% alkohol: do 1 roku ředit 1:1 s převařenou vodou, 1-3 roky 2/3 Alpy:1/3 převařená voda, nad 3 roky čistá Alpa. Pokud použijeme jiný destilát, tak pouze do koncentrace 40 %, jinak opět ředit (do 1 roku ředit i tak). Podává se 5x denně. Prosím nedávat žádné teplé obklady na ucho. Dále je možné podat Otipax 4 x 2 kapky. Otipax je pouze na recept. Doporučuje se, neležet na bolavém uchu.
• Nedoporučuje se dávat roztok na vatu, protože ta nedosahuje na bubínek. Vhodné je nasadit dekongestivní nosní kapky, např. Nasivin 0,025% nebo 0,05% dle velikosti dítěte a antihistaminika k potlačení otoku a sekrece hlenu (např. Fenistil kapky (3x denně), nebo Claritin sirup nebo tabletky (1x denně)). Fenistil a Claritin jsou volně prodejné.

• Vhodné je podávat Nurofen (Ibalgin, Ibuberl) 3x denně pro potlačení zánětu. Pokud bolest nadále trvá, nebo vytéká něco z ucha – je nutno vyhledat lékaře! 

• Pokud je přítomná bolest uší a z uší něco vytéká!: Před kapáním do ucha ujistěte se, že z ucha nic nevytéká – např. hnis. V tomto případě se nesmí kapat boralkohol do ucha a je nutné vyhledat lékařskou pomoc.