Od dubna roku 2012 bylo v ČR zavedeno nepovinné preventivní očkování proti rakovině krčku děložního čípku. Očkovací látky Cervarix a Silgard chrání před nákazou lidskými papilomaviry (HPV). Jsou schopné zabránit v 75 % rozvoj předrakoviny děložního čípku. Silgard navíc zabrání v 90 % rozvoji genitálních bradavic. 

Očkování proti lidským papillomavirům bylo v České republice zahájeno v roce 2006, kdy byla registrována první očkovací látka, tetravalentní vakcína Silgard. Následující rok přichází na náš trh druhá, bivalentní vakcína Cervarix.  

Očkováním proti HPV byla zavedena úplně nová generace očkování chránicí před viry vyvolávající rakovinu. V průběhu života se nakazí až 70 % pohlavně aktivních žen. Lidské papilomaviry jsou přitom vysoce infekční. 

V obou vakcínách jsou částice podobné virům (VLP) typů 16 a 18, které odpovídají asi za 70 % případů karcinomu děložního čípku, asi za čtvrtinu nádorů hlavy a krku, dále za asi 90 % zhoubných nádorů v oblasti anu a za více jak polovinu karcinomů zevního genitálu a vagíny. Obě vakcíny byly v uplynulých letech vyzkoušeny na několika desítkách tisíc žen. Dosavadní zkušenosti jsou: velmi nízká reaktogennost a vysoká účinnost vůči určitým typům HPV infekcí zahrnutých do vakcíny, která se blíží 100 %. Vakcíny jsou jedny z nejdokonalejších preparátů, jaké kdy byly kdy použity k očkování. Protilátky přetrvávají ještě po pěti a půl letech (zatím nejdelší doba sledování) v titrech několikanásobně převyšujících hladiny protilátek po přirozené infekci.

Lidské papilomaviry a rakovina krčku děložního čípku

Papilomaviry jsou viry vyvolávající růst bradavic, ale mohou také vést k abnormálnímu růstu tkáně. Ve většině případů se viry sami eliminují a nedochází k rozvoji příznaků. Někdy mohou ale zapříčinit nekontrolovaný růst podobný růstu nádorových buněk. Tyto nádory jsou nejčastěji nezhoubné a vedou k tvorbě bradavic v postižených oblastech kůže a sliznic. Pokud nastala infekce v oblasti genitálu, dojde k tvorbě genitálních bradavic.

Některé typy HPV mohou vyvolat zhoubné změny, nejčastějí karcinom děložního čípku (KDČ), ale také karcinomy pochvy, penisu a řitního otvoru. Je popsáno více než 100 typů papilomavirů, přičemž 70 % karcinomů dělohy vyvolávají typy 16 a 18 a 90% všech bradavic je vyvoláno typy 6 a 11. Poslední dva zmiňované typy napadají i dýchací cesty.  

Rakovina krčku děložního čípku je světově druhou nejčastější příčinou smrti u žen. 80% všech případů se vyskytuje v rozvojových zemích, protože tyto země nemají zaveden systém preventivních prohlídek. Podle dat a odhadu Světové zdravotnické organizace WHO se nemoc KDČ stanoví u 510 000 žen. Ročně umírá na toto onemocnění 288 000 žen. Nejčastěji jsou postiženy ženy mezi 35. a 39. rokem života a pak mezi 60. a 64. rokem života. U 99,7 % nemocných byla ze vzorku prokázaná infekce HPV. Usuzuje se, že dlouhodobá infekce HPV vyvolává nádorové onemocnění nebo je významným rizikovým faktorem při jejím vzniku. Asociace mezi KDČ a infekcí HPV je silnější než mezi kouřením a rakovinou plic.

U 70 % všech případů KDČ byly nalezeny určité typy HPV a to typ 16 a 18. Jsou nejrizikovějšími typy s ohledem na vznik rakoviny. K časné diagnostice patří stěr z krčku děložního čípku, který se provádí v rámci preventivní prohlídky. Pokud by byl KDČ diagnostikován v počátečném stadiu, kdy je přítomna tzv. prekanceróza (předrakovina), šance na vyléčení by dosahovala téměř 100 %.  

Očkovací látky 

Současně jsou na trhu dvě očkovací látky – bivalentní očkovací látka Cervarix – obsahuje typy 16, 18 a tetravalentní očkovací látka Silgard – obsahuje typy 16, 18, 6, 11 (typy 6,11 patří mezi méně rizikové typy, způsobují však genitální bradavice). Obě očkovací látky obsahují tzv. papillomavirus-like particels (VPL), což jsou prázdné obaly virových proteinů.

Očkovací schéma Silgardu zahrnuje 3 dávky v měsíci 0, 2, 6 u žen ve věku 9 – 45 let, u Cervarixu 3 dávky á 0,5 ml v měsíci 0, 1, 6 ve věku 10 – 25 let. Aplikuje se stejně jako očkování proti tetanu tzn. do svalu paže.Očkování je pro dívky ve věku mezi 13.-14. rokem života plně nebo částečně hrazené zdravotní pojištovnou. Na Silgard se vztahuje doplatek. 
Pro starší dívky je možnost očkování na certifikát zdravotní pojištovny. Informujte se u své pojištovny nebo na stránkách www.chrantesevcas.cz 

Nejvhodnější doba očkování

Očkovací látky jsou připuštěné pro adolescenty ve věku 9 - 15 let a pro mladé ženy ve věku 16 až 26 let. Optimální doba na očkování je před prvním pohlavním stykem. Advisory Committee on Immunization Practices (ACIP) v USA doporučila plošné očkování pro dívky od 11 - 12 let. Pro mladé ženy ve věku nad 36 let a pro chlapce ve věku 9 - 15 let nejsou zatím k dispozici žádné výsledky.

Způsob účinkování

Částice v očkovacích látkách jsou podobné pravým virům, neobsahují ale žádnou DNA a nemůžou proto vyvolávat žádné onemocnění. Vyvolávají ovšem tvorbu protilátek. Na rozdíl od přirozené nákazy, kde se viry nedostanou do krve, ale jsou pouze na sliznicích, se očkování aplikuje do svalu, což vyvolává obrannou reakci. Tento mechanismus je zodpovědný za ochranu očkováním.

Bezpečnost

Očkování je velmi dobře tolerované. Existuje několik studií prokazujících bezpečnost očkování (Koutsky et al., 2002), také data z roku 2005 na 20 000 pacientů prokazují bezpečnost očkování. Nejčastější vedlejší účinky jsou reakce v místě vpichu (zarudnutí, bolest, otok). Občas se vyskytuje horečka.

Účinnost

U 5455 pacientek byla účinnost s ohledem na tvorbu bradavic 100%. Výsledky ukazují, že u očkovaných žen, které zatím neměly pohlavní styk, nedochází k zhoubné změně na krčku dělohy. Ochrana nastala již v průběhu očkování.

Bohužel nejsou zatím k dispozici data ohledně celkové doby trvání ochrany. I nadále je důležitá součást prevence pravidelná roční gynekologická prohlídka.

Souhrn

Ochrana očkováním je 94 - 100 %. Očkování v kombinaci s roční preventivní gynekologickou prohlídkou je snahou o snížení výskytu KDČ. Očkování mladých mužů by eliminovalo nosičství. V rozvojových zemích, kde zatím není zaveden systém screeningových vyšetření, by očkování mohlo snížit onemocnění až o 70 %.

Poprvé v historii by mohlo očkování zabránit rozvoji maligního onemocnění, což představuje revoluci v dosavadní onkologii, která je založena na vyříznutí a zničení již existujících zhoubných novotvarů. Nyní je na medicínské obci osvětlit tento pokrok medicíny.