Rotaviry jsou nejčastější příčinou zvracení a průjmu v kojeneckém a časném dětském věku. Do 5 let věku prodělá alespoň jednou rotavirovou gastroenteritidu  více než 95 % dětí. Rotavirus je zodpovědný asi za třetinu případů závažných průjmů vyžadujících hospitalizaci. Nejvyšší incidence bývá ve věku 6 – 24 měsíců. V Rakousku je kvůli tomuto onemocnění hospitalizováno 2900 - 5200 dětí ročně. První infekce bývá zpravidla nejzávažnější, každá další méně závažná. V České republice bylo mezi lety 2006 – 2009 zachyceno 2800 virových průjmových onemocnění. Odhaduje se, že z tohoto počtu patří zhruba 1600 případů rotavirovým infekcím, a to zřejmě u dětí do tři let věku. Epidemiologické studie prokázaly, že prodělaná infekce chrání proti následné infekci. Dvě prodělané infekce vedou k téměř 100% ochraně proti další těžké nebo středně těžké. Díky vakcíně, která se aplikuje mezí 7. týdnem života do max. 6. měsíce života lze zabránit onemocnění v 90 % případů.

Nákaza

Virus se šíří fekálně-orální cestou (přenos ze stolice do úst). Z člověka na člověka se může přenést přímým i nepřímým kontaktem. Nejvýznamněji se uplatňuje především přenos prostřednictvím kontaminovaných rukou a předmětů (hračky, povrchy předmětů, pleny, hygienické potřeby apod.). Tyto způsoby se uplatňují při šíření jak v domácím prostředí, tak i v zařízeních péče o malé děti (jesle, mateřské školy, dětská oddělení nemocnic apod.). Další možností šíření je přenos kontaminovanou vodou a potravinami.

Klinický obraz

Rotavirová gastroenteritida (= zánět žaludku a střev) začíná po inkubační době 1 – 3 dnů horečkou, zvracením a průjmem. Horečka bývá kolem 38 – 40 °C s dobou trvání asi 4 dny, zvracení se objevuje zpravidla v prvních třech dnech onemocnění. Stolice bývají vodnaté nebo řídké kašovité v počtu až desítek denně. Průjem trvá průměrně 3 – 8 dnů. Mezi dalšími projevy lze uvést respirační příznaky, nechutenství, bolestivé a nafouklé břicho a projevy plynoucí z nedostatečného příjmu tekutin tzv. dehydratace (oschlé sliznice, snížený kožní turgor, výrazně snížená frekvence močení, vpadlá malá fontanela apod.), která je i nejčastější komplikací onemocnění. Vzácnou komplikací může být rotavirová meningoencefalitida (= zánět mozku a mozkových blán). Hlavním důvodem hospitalizace bývá dehydratace a porucha iontové rovnováhy.

Očkování

V dnešní době existuje možnost specifické prevence rotavirových onemocnění (zánět žaludku a střev). V České republice jsou na trhu dostupné dvě očkovací látky, Rotarix aRotateq. Jedná se o živé oslabené vakcíny určené k perorální aplikaci. Rotarix je monovalentní vakcína obsahující živý atenuovaný humánní rotavirus RIX4414, G1P kmen. Rotateq je pentavalentní vakcína, která obsahuje pět humánně-bovinních rotavirových reasortant G1, G2, G3, G4 a P1. Obě očkovací látky jsou indikovány k aktivní imunizaci dětí za účelem prevence gastroenteritidy způsobené rotavirovou infekcí.

Vakcinační schéma Rotarixu je tvořeno 2 dávkami podanými v intervalu nejméně 4 týdny. První dávka se může podat od 6-ti týdnů věku dítěte. Obě dávky by měly být aplikované nejlépe před dosažením 16-ti týdnů věku dítěte, nejpozději však do věku 24 týdnů.

Předčasně narozeným dětem s gestačním věkem alespoň 27 týdnů lze Rotarix podat ve stejném dávkování. RotaTeq může být podáván předčasně narozeným dětem, jejichž gestační věk je nejméně 25 týdnů. Po řádně provedeném očkování se žádná další dávka již nepodává. Vakcinační schéma Rotatequ je tvořeno 3 dávkami.  

Obě vakcíny jsou určeny pouze k podání ústy. V žádném případě nesmí být podány parenterálně (i. m., s. c. apod.). Lze je podávat bez ohledu na konzumaci jídla, nápojů nebo mateřského mléka před nebo po očkování. Kojení nesnižuje vakcínou navozenou ochranu, proto je možné v době očkování pokračovat v kojení. Pokud dítě vyplivne nebo vyzvrací část dávky očkovací látky, nová dávka se nepodává. Po očkování dochází k vylučování viru z vakcíny stolicí, s maximem okolo 7. dne po aplikaci. Existuje tedy riziko možného přenosu vakcinálního viru na séronegativní osoby.

Obě vakcíny jsou dobře tolerované. Nejčastějšími nežádoucími účinky bývají nechutenství, zvracení, průjem, horečka, podrážděnost, poruchy spánku, únava a pláč. Rotavirové vakcíny lze podávat současně s běžnými monovalentními nebo kombinovanými dětskými vakcínami, tj. s tzv. „HEXAVAKCÍNOU" (Infanrix Hexa - vakcína proti záškrtu, tetanu, černému kašli, Haemophilus influenzae typu B, proti hepatitidě B, inaktivovaná vakcína proti dětské obrně) a konjugovanou pneumokokovou vakcínou (SYNFLORIX, PREVENAR 13).

Aktuální doporučení k očkování

V současné době je rotavirová vakcinace obecně doporučována řadou autorit počínaje Světovou zdravotnickou organizací (WHO). V současné době je plošná vakcinace zavedena například v USA, Austrálii, v některých zemích Latinské Ameriky i Evropy (Finsko, Belgie, Lucembursko, Rakousko). V těchto zemích jsou popisovány oddálení začátku, celkové zkrácení doby trvání a snížení intenzity rotavirové sezóny při srovnání se sezónami před zavedením plošné vakcinace.

Závěr

Vakcinace proti rotavirovým infekcím je dnes doporučována plošně všem dětem. Zkušenosti ze zemí, kde byla plošná vakcinace zavedena, ukazují na významný pokles incidence rotavirových průjmů u malých dětí. Současně se objevují informace o nepřímém pozitivním vlivu očkování na pokles incidence průjmů u jedinců, kteří nebyli očkováni.

Zdroj: MUDr. Jan Smetana, Ph. D., RNDr. Vanda Boštíková a kolektiv (Univerzita obrany, Fakulta vojenského zdravotnictví, Katedra epidemiologie)